Počátky detektivní služby v Čechách
Na sklonku roku 1868 byla v Praze zřízena rakousko-uherská státní policie, nahrazující policii městskou, která podle názoru tehdejšího "bürgerministeria" již nevyhovovala při vzrůstajících národnostních a politických nepokojích.

Sboru byla přičleněna skupina 8 detektivů, zvaná civilní stráž, jako první detektivní sbor v Praze. Se stoupající agendou byla tato skupina rozšířena v roce 1875 na 12 mužů, v roce 1903 měl sbor již 100 mužů a v roce 1909 to bylo 129 mužů, doplňovaných z příslušníků uniformované stráže.
Organizačně byla stráž součásti policejního ředitelství, které jí volně disponovalo a používalo pro výkon služby v oddělení kriminálním,státně bezpečnostním (takzv. Staatspolizei) a na policejních komisařstvích. Civilní strážníci byli určováni "k pracím kancelářským, ba i manuelním, výkon služby trpěl, nedostávalo se jim odborného vzdělání", ačkoli v té době byla zřízena u policejního ředitelství v Praze anthropometrická kancelář a vědecká kriminalistika díky Grossovu "Archivu". Jeho stěžejní dílo "Handbuch fur Untersuchungsrichter" byla právníky, tehdy u policie vedoucími úředníky, všeobecně uznávána.

Anthropometrická kancelář byla zřízena v Praze velmi záhy po světovém zavedení bertillonažie jako identifikačního prostředku (koncem 19.století).   Podobně tomu bylo i s rozvojem fotografické dokumentace. Nadstrážmistr Fridrich byl prvním policejním fotografem.
Politické zasahování do výkonu služby už tehdy nebylo přípustné, což vyplývalo z negativního postoje rakousko-uherských úřadů vůči revolučním snahám o dosažení co největších svobod a odstranění sociálních křivd v českých zemích.
Zpracováno volně z archivních materiálů (JŠ)