 |
První sdružení detektivů v Čechách
|
| Přání po sdružování lidí stejných zájmů, výměna
zkušeností a především myšlenka společného úsilí se nevyhnula ani "jednotlivcům"
malého českého detektivního sboru rakousko-uherské policie v Praze. Když se zaměstnanci jiných oborů veřejné správy - šlo tehdy o nejnižší
kategorie - začali soustřeďovat do Jednoty státních zřízenců, stali
se někteří příslušníci civilní stráže, jak se
tehdy detektivům říkalo, jejími členy. Mezi prvními byl Kašpar
Richard Prček, tehdy civilní strážník I. třídy. |
 Kašpar Richard Prček |
| 28. prosince 1906 se poprvé sešlo 76 pražských detektivů na Prčkem svolané důvěrné schůzi, aby jim navrhl založeni vlastního odborového spolku a tím dosáhnutí možnosti pracovat "ve prospěch celku i jedinců". Nebyli ale schopni se nedomluvit. Opozici tvořilo 26 příslušníků kriminálních oddělení, kteří si chtěli založit společenský a "zábavní" spolek. Prček zůstal s 50 kolegy a 10. ledna 1907 svolal další tajnou schůzi, na které dal základ k utvoření odbočky Jednoty, která měla svoji ustavující schůzi 17. květ- na 1907. Předsedou byl zvolen Matěj Vávra. | |
 |
Již na první schůzi bylo pro denní tisk schváleno Prčkem zpracované "Provolání k české veřejnosti" o tom, že civilní stráž se stará o bezpečnost a nesmí býti ztotožňována s bývalými "tajnými - konfidenty", kterých c. k. policejní ředitelství používalo k zpravodajské službě za různé odměny. |
| Činnost odbočky, bojující za lepší pracovní, odborné, sociální
a finanční podmínky detektivů i uniformovaných strážníků, se prudce rozvíjela
a často pobuřovala i ve vídeňském parlamentu. Příslušníci uniformované
stráže v Jednotě byli ve svých útocích v českém tisku natolik radikální
a osobní, že hrozil všem příslušníkům stráže zákaz členství v Jednotě,
což se opravdu naplnilo v roce 1909. Myšlenka vlastního společenství však
přetrvávala dál.
Zpracováno volně z archivních materiálů (JŠ) |
|