OIPC -INTERPOL - chronologie

- 1923: 7. září založena Mezinárodní komise kriminální policie,(CIPC). Jejím prezidentem jmenován Johann Schober. CIPC se usídlila ve Vídni Rakousko .
- 1925: CIPC na své schůzi v Berlíně navrhla, aby každá národní
policie zřídila úřadovnu, která by byla "korespondentem" (partnerem) Komise.
- 1927: CIPC přijala usnesení požadující, aby všechny členské policejní sbory založily Národní ústředny (NÚI).
- 1928: francouzská policie vstupuje do CIPC
- 1930: CIPC získala relativní nezávislost na Rakousku zvolením výkonného výboru;
* zřízení specializovaných služeben k boji proti falšovatelům peněz, velké kriminalitě a obchodování s falešnými pasy.
- 1932: 2. srpna † Johann Schober
- 1934: CIPC vydala knihu o své činnosti Die internationale Zusammenarbeit auf kriminal polizeilichem Gebiete.
- 1935: CIPC zavádí svou první rádiovou sít
- 1938: Michael Skubl, prezident CIPC od roku 1935, podal 13. března demisi ze své mmisterské funkce v Rakousku, a tím i z funkce prezidenta CIPC. Kontrolu nad CIPC přebírají nacisté;
* Společnost národů (SN) přerušila spolupráci s Komisí.
* 10. června podepsána ve Washingtonu dohoda o spolupráci mezi FBI a
CIPC.
- 1940: v létě přesun sídla CIPC z Vídně do Berlína;
* Reinhard Heydrich prezidentem Komise.
- 1941: 4. prosince přestává FBI zcela komunikovat s CIPC.
- 1942: 4. června umírá Reinhard Heydrich jako oběť atentátu;
* IPC vydává publikaci Die internationale Kriminalpolizeiliche
Kommission und ihr Werk s předmluvou generálního sekretáře Oskara
Dresslera.
- 1943: 29. května jmenuje Himmler prezidentem CIPC Ernsta Kaltenbrunnera.
- 1945: 20. února vydává CIPC poslední číslo svého bulletinu před kapitulací III. říše.
- 1946: 3. června zahájena v Bruselu konference, která se změnila v 15. řádné zasedání valného shromáždění CIPC. Přítomné policejní delegace rozhodly, že novým sídlem Komise bude Paříž.
- 1949: Hospodářská a sociální rada OSN přiznala CIPC konzultativní statut B nevládních organizací.
- 1950: John Edgar Hoover, ředitel FBI a viceprezident CIPC, odstoupil a opustil organizaci. Vytýkal CIPC spolupráci s policiemi komunistických zemí.
- 1951: Bulharsko odchází z CIPC.
- 1952: bulharského příkladu následují Polsko, Československo a Maďarsko.
- 1953: členy CIPC je 27 národních policejních sborů.
- 1954: Jihoafrická unie opouští CIPC.
- 1955: členy CIPC je 50 národních policejních sborů.
- 1956: CIPC přijímá nové stanovy. Zároveň volí organizace 13. června nový název OIPC-Interpol.
- 1957/58: finanční reforma, vytvoření systému rozpočtových jednotek.
- 1959: Pákistán způsobil odvolání výročního shromáždění v Karáčí nepozváním Izraele;
* organizace odmítá pomáhat novému kubánskému režimu, který po Interpolu žádá, aby se podílel na "honbě" za odpůrci Fidela Castra;
* dohoda o spolupráci mezi Interpolem a Radou Evropy (podpis programu technické pomoci).
- 1960: valné shromáždění se poprvé schází mimo evropský kontinent ve Washingtonu.
- 1961: Odbor padělků a falzifikací, fungující od roku 1946 v Haagu, se opět připojil ke generálnímu sekretariátu v Paříži.
- 1963: v libérijské Monrovii (Afrika) se konala první regionální konference Interpolu.
- 1966: nastěhování OIPC-Interpolu do Saint-Cloud.
- 1967: přistoupení stého člena.
- 1970-1973: přesunutí ústřední rádiové stanice na pozemky, získané organizací v Saint-Martin d'Abbat.
- 1971: podpis "zvláštní úpravy o spolupráci" s OSN. Uznání Interpolu za mezivládní organizaci.
- 1972: 12. května je mezi Francií a Interpolem podepsána první dohoda o sídle, zveřejněná v Journal officiel 30. listopadu 1974.
- 1973: Rumunsko vstupuje do Interpolu.
- 1975: přistoupení stodvacátého člena.
- 1976: v thajském Bangkoku byla zřízena regionální služebna, specializující se na boj proti drogám.
- 1977: scientolog Leon Steinberg zahájil v USA soudní proces proti Interpolu.
- 1978: organizace vydává svůj poslední kondenzační rádiový kód. Morseovka je jako způsob komunikace postupně opouštěna.
- 1981: návrat Maďarska do Interpolu.
- 1982: 3. listopadu je mezi Francií a Interpolem podepsána druhá dohoda o sídle, která nahradila dohodu z roku 1972. V platnost vstoupila 14. února 1984.
- 1984: valné shromáždění Interpolu, které se sešlo v Lucemburku, přijalo dvě usnesení revidující postoj organizace k terorismu;
* prezidentem zvolen kandidát USA John Simpson;
* Čínská lidová republika vstupuje do Interpolu.
- 1985: v únoru přijímá výkonný výbor demisi Andrého Bossarda a jmenuje prozatímním generálním sekretářem britského státního příslušníka Raymonda Kendalla;
valné shromáždění rozhodlo o zřízení regionální služebny v Buenos Aires (Argentina) pro celou Jižní Ameriku;
* 29. září - 8. října: valné shromáždění ve Washingtonu - zahájil sám americký prezident Reagan. Potvrzení Raymonda Kendalla ve funkci generálního sekretáře.
- 1986: v lednu je ustavena komise pro kontrolu kartoték. Komise je nezávislá a smí provádět inspekci databází včetně sondáží. Může rovněž posuzovat žádosti soukromých osob o ověření;
* komando ultralevicové teroristické skupiny Action directe střílí na budovu Interpolu a umisťuje v ní dvě silné nálože, jejichž výbuch způsobil značné škody.
- 1987: komise pro kontrolu kartoték a Organizace se dohodly na "úpravě týkající se skartace policejních informací, uchovávaných generálním sekretariátem Interpolu".
- 1989: 27. listopadu otevírá prezident Francouzské republiky nové sídlo Interpolu v Lyonu.
- 1990: SSSR, Polsko a Československo vstupují do Interpolu.
- 1994: Interpol přijímá usnesení, které mu dovoluje pomáhat Mezinárodnímu trestnímu tribunálu v Haagu zatčením "původců vážného porušování mezinárodního humanitárního práva" napři'klad v bývalé Jugoslávii.
- 1995: na valném shromáždění v Pekingu byl R. Kendall zvolen potřetí generálním sekretářem Interpolu.
- 1996: OSN přiznala Interpolu statut pozorovatele.

Zdroj : Laurent Greilsamer: INTERPOL , ISBN 80-85821-69-9 Themis, Praha 1998

(JŠ)