Vznik soudního a policejního lékařství
V r. 1785 byla při lékařské fakultě zřízena Stolice pro lékařskou policii a soudní lékařství, nejprve výhradně pro privátní přednášky, v roce 1807 byla zřízena i profesura veřejná.
Soukromá kolegia vedl prof. Jan Karel Hunčovský (1752 - 1798), který je významný tím, že r. 1779 v Londýně, kde byl na vědecké cestě, podával posudek o předčasném porodu.
17ti letá dívka porodila v 7. měsíci těhotenství na záchodě a tvrdila, že ji porod překvapil. Byla souzena pro zločin vraždy. Líčení byl náhodou přítomen prof. Hunčovský a když jeden z porotců se tázal, zda některý lékař může bezpečně prokázati, že je možno poroditi, aniž žena předem cítila, že se porod blíží, vystoupil z obecenstva Hunčovský a přesvědčivými slovy dokázal, že děvče mluví pravdu a prohlásil, že to co řekl, může potvrdit přísahou. Dívka byla na základě jeho posudku osvobozena.
V roce 1884 byla univerzita Karlo-Ferdinandova rozdělena na univerzitu s vyučovacím jazykem českým a s vyučovacím jazykem německým. Profesoři Fiedler, Carda, Nádherný, Popel a Hofman většinou přednášeli česky. Všichni vydali řadu různých pojednání a spisů a Bernt vydal učebnici soudního lékařství, která se dožila několika vydání.
Na českou lékařskou fakultu byl povolán také okresní lékař v Klatovech Josef Reinsberg, který vedl ústav od r. 1884 do r. 1908. Reinsberg vydal již v roce 1883 velké dílo "Nauka o soudním lékařství", které bylo nejen první českou učebnicí soudně lékařkou, ale první učebnicí českou vůbec. Reinsberga vystřídal prof. Vladimír Slavík. Slavík vydal "Soudní lékařství pro mediky a právníky", "Aetiologii náhlého úmrtí" a "Soudně lékařskou diagnostiku otrav".

Soudní lékař,
profesor MUDr. Josef Reinsberg
Ústav pro soudní lékařství byl původně umístěn východně od vchodu do zahrady všeobecné nemocnice v Praze, kde byl přízemní domek s mrtvolnou a malou pitevnou. Ten byl r. 1820 stržen a na jeho místě postaven nový, kde již byla velká pitevna, mrtvolna, pracovna a posluchárna. Tento domek byl používán do r. 1837, kdy při novém rozšíření všeobecné nemocnice byla jeho západní část zbourána a na jeho východním křídle zřízena nová prosektura.

Velká pitevna budovy v roce 1945
R. 1856 byla východně od všeobecné nemocnice postavena samostatná budova pro patologickou anatomii a soudní lékařství, která stojí dosud. Po rozdělení university zůstal v této budově ústav německý. Český byl umístěn do novostavby v Kateřinské ulici č. 32, odkud se přestěhoval v r. 1921 do nové budovy pro patologickou anatomii a soudní lékařství v nynější ulici U botanického ústavu, kde je dosud.
Zpracováno volně z archivních materiálů (JŠ)