KRIMINALISTICKÉ STOPY
Pro kriminalistiku je charakteristické, že její činnost je závislá na zprostředkovaných informacích o tom, co se vlastně odehrálo.

Významnou roli zde sehrávají kriminalistické stopy.
Vznik stop

Stopou rozumíme všechny změny, které na místě události vznikly působením osoby na různé předměty a které jsou v příčinné spojitosti s objasňovaným případem.
Kriminalistika pak zkoumá a vyhodnocuje změny (stopy), které na jiném objektu zanechal někdo jiný. To mohou být např. otisky různých částí předmětů (majzlík, dláto, úderník střelné zbraně, vývrt hlavně, papilární linie prstů, otisk obuvi atd.). Všechny tyto informace věrně reprodukují původní vzhled objektu - nástroje, prsty, nohy, boty, pneumatiky a dalších.

Stopy mohou mít hodnotu technickou a taktickou (informační). Technická hodnota stopy má význam pro identifikaci. O tom bude pojednáno dále.
Podstatou taktické hodnoty je, že stopa obsahuje informaci a zkoumáním stopy se tato informace získává.

Stopy na místě činu mohou být viditelné, tj. pouhým okem zjistitelné, nebo neviditelné. Stopy neviditelné mohou být dvojí: jednak jsou to stopy, které lze zviditelnit pomocí určitých prostředků (např. takovými mohou být stopy daktyloskopické), a jednak mikrostopy.

Zviditelnit Ize např. daktyloskopické stopy pomocí světla, nejčastěji však pomocí zabarvení. Pro zbarvení stop se používá prášku tzv. argentorátu, a to tak, že prášek je nanášen měkkým štětcem a pak se stopa snímá do fólie.
Význam zkoumání stop
Zkoumání stop z místa činu má velký význam proobjasnění události, neboť umožňuje vytvářet si určitou věrohodnou představu:
· o okolnostech, za kterých došlo k události (např.pachatel při krádeži vloupáním přesně věděl, kde Se věc jeho zájmu nachází, nebo ji musel hledat,
o čemž svědčí vytažené zásuvky, pootvírané dveře skříní, zpřeházené věci apod., nebo zde došlo před usmrcením oběti k zápasu mezi pachatelem a obětí,o čemž svědčí povalené židle aj.);
· o počtu pachatelů (o čemž svědčí např. množství odcizených věcí, jejich rozměr a váha), popř. i o některých fyzických a psychických vlastnostech pachatele (např. o jeho výšce, síle, mrštnosti nebo zda není stižen nějakou psychickou úchylkou, o čemž může svědčit brutalita, s jakou byl čin proveden, nepochopitelné ničení věcí atp.);
· o druhu a specifice nástrojů, které použil ke spáchání tr. činu, o čemž svědčí stopy po nástrojích a jiné;
· o způsobu spáchání tr. činu (např. stopy svědčící o způsobu vniknutí do objektu, řemeslnost provedení činu apod.);
· , o příčinách a pohnutkách spáchání tr. činu, o okolnostech, které napomohly spáchání tr. činu (např.nenalezly se stopy násilného otevření zásuvky psacího stolu, z něhož byla odcizena finanční částka,což svědčí o tom, že psací stůl nebyl uzamčen apod.;
· o možném fingování tr. činu (např. nenalezly se stopy o přítomnosti cizí osoby na místě vloupání, jen rozbité okenní sklo, což mohl způsobit poškozený sám aj.).
To vše umožňuje vytvořit verze např. o tom, jak k tr. činu došlo, kdo ho spáchal aj. a v dalším postupu zaměřit se na potvrzování nebo vylučování těchto verzí.
Dělení kriminalistických stop
Stopy plošné - otisky
vznikají dotykem a tvoří je většinou otisky prstů a dlaní. Jde o tzv. daktyloskopické stopy. Dále sem patří otisky obuvi, pneumatik apod., které vznikají na pevném a hladkém podkladu (tzv. trasologické stopy);

Stopy plastické - vtisky
vznikají tlakem tvrdšího předmětu do měkčího podkladu. Jde např. o stopy nástroje, obuvi, pneumatik, prstů, dlaní
apod. do písku, rozmáčené hlíny, sněhu, ale i do měkčího kovu, které zanechá zatnutá sekera, dláto apod.;

Plastické stopy se ještě dále dělí na rýhy, stopy sešinuté a stopy zhmožděné. Tyto stopy vznikají většinou zabořením nástroje, např. sekery v prkně, kleští na visacím zámku, hasáku v pancéřové skříni a posunují se určitým směrem, čímž vytvářejí typické charakteristiky.
Stopy biologické
jsou stopy, které jsou výsledkem
životních procesů člověka, jako: krev, sliny, moč,
sperma, zvratky, exkrementy aj.);

Nejčistěji se vyskytující a využívané jsou krevní stopy lidské nebo zvířecí a z hlediska kriminalistického významu se dělí na

a) kapky, které vznikají tak, že malé množství krve dopadne z malé výšky na vodorovnou nebo šikmou plochu,
b) stříkance vznikají tak, že větší množství krve dopadne prudce na jedno místo,
c) krevní skvrny se tvoří dotykem zakrváceného předmětu (nože, sekery apod.) s jiným předmětem,
d) krevní kaluže se tvoří volným odtokem krve a jejím hromaděním na jednom místě (takové stopy např. vznikají při vraždě použitím střelné zbraně, dýky, nože apod.).
· stopy plynných látek jsou stopy pachu (např. lidského těla) a zápachu (např. alkoholu, svítiplynu,benzinu, hniloby apod.);· stopy pevných látek. Patří sem např. úlomky skla ze světlometu motorového vozidla při opravní nehodě; úlomky nástrojů vloupání, útržky (zbytky) listů, ale i lidské vlasy, nitky látek apod.;

Stopy dynamické
jsou stopy určitého pohybu. Jsou jimi jednak stopy funkčních a pohybových vlastností člověka, jako např. stopy chůze (tzv. pěšinka chůze), z nichž Ize vyčíst délku kroku, směr chůze apod.; hlas jako stopa zachycená na magnetofonovém pásku, z něhož lze pomocí tzv. vocogramu identifikovat osobu, které hlas patří; rukopis a písemný jazykový projev jako stopa, z něhož lze také identifikovat osobu a další. Dále sem patří stopy prostředků, nástrojů, které pachatel používal při tr. činu, jako stopy jízdní zanechané vozidlem v jízdní dráze (v souvislosti s dopravní nehodou): stopy brzdné zanechané při brždění vozidla, stopy smyku; dále stopy po sklouznutí a řezu nástrojů, např. při
vloupání. Dynamickými stopami jsou také změny polohy předmětů, např. povalené a přemístěné předměty, vytažené zásuvky, pootvírané dveře skříní apod.

Mikrostopy
jsou slabě viditelné nebo prostým okem neviditelné stopy (částečky hmoty), které Ize nalézt odhalit) jen pomocí speciálních laboratorních postupů a prostředků.

Prašné stopy

V kriminalistické praktické činnosti se často stává, bývají nalezeny stopy, které mají charakter stop prašných. Pro jejich nízkou viditelnost, resp. až téměř neviditelnost pouhým okem se však těžko zajišťují. Mohou být v praxi vytvořeny na nejrůznějších nosičích.
více o zajišťování prašných stop
Pachové stopy.

Existují zpravidla společně s jinými kriminalistickými stopami, například daktyloskopickými, trasologickými, biologickými spod. Dělíme je na
1) zdroje pachu a 2) vlastní porovnávací pachové stopy.

Mohou to být oděvní součástky, nástroje, zbraně, aktovky spod. Na nich nacházíme vlasy, odloupané částečky pokožky a další.
Pachové stopy člověka jsou velmi složité směsi nejrůznějších chemických sloučenin. Počet chemických sloučenin v pachové stopě člověka dosahuje několika set až tisíc látek, které jsou v pachové stopě zastoupeny ve vzájemně rozdílném
množství. Přitom množství těchto látek v pachové stopě je obecně velmi nízké. Z chemického hlediska se jedná jak o látky jednoduché s malými molekulami, tak
i o látky chemicky značně složité.

zajišťování pachových stop, identifikace podle pachu, metoda pachových konzerv
Daktyloskopické stopy

Vznikají v okamžiku bezprostředního působení rukou nebo nohou osoby na na předměty, kterých se dotkne. Není bez zajímavosti, že lze sejmout a rozpoznat i stopy na různých částech lidské pokožky.

Podle předmětu může vytvořit stopu plošnou (otisk) nebo optickou (vtisk), anebo stopu prašnou (kdy se zaprášený prst dotkne čistého předmětu), případně stopu v prachu (kdy se čistý prst dotkne zaprášeného předmětu).

daktyloskopická expertiza